Chtít chytit vítr

Emi             Cdur Gdur    Dsus2           Em Cdur Gdur
už dlouho se mi  zdá, že ztrácím cenu
Emi          Cdur  Gdur  Dsus2            Em Cdur Gdur
africkejm dětem hlad   nezaženu
            Emi  Cdur       Gdur Dsus2
Zabloudil    jsem   lhostejností
            Em           Cdur Gdur
nevím, jak najít cestu  zpět
Emi              Cdur     Gdur 
jmenuju se po       tátovi
           Dsus2   Em Cdur Gdur
je mi třicet let
            Emi  Cdur        Gdur Dsus2
Zabloudil jsem lhostejností
            Em           Cdur Gdur
nevím, jak najít cestu zpět
Emi              Cdur     Gdur 
jmenuju se po tátovi
           Dsus2   Em Cdur Gdur
je mi třicet let

o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná věděli
že jako malé pimprle
do svojí velké škatule
aspoň na chvíli budu chtít chytit vítr

hledal jsem věc, za kterou se dá bojovat
Myslel jsem, že má cenu na muže si hrát
pak během jednoho dne
jsem poznal, že asi ne
že je to horší než chtít chytit vítr

nebudu-li mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr
a vítr chytí mě
odletíme společně
a těm, které tu necháme, zbude vítr

vítr chytí mě
odletíme společně
a těm, které tu necháme, zbude vítr


Zdá se

upsal jsem se peklu
a myslel jsem, že tak dojdu ráje
a zatím zůstalo
všechno při starém

čekal jsem veřejné odsouzení
lynčování na ulicích
děsil jsem se bezesných nocí

ale všichni kolem
dělali jakoby nic
ale všichni kolem
dělají jakoby nic

zdá se
že ostatní to taky podepsali
zdá se
že ostatní to taky podepsali
všichni jsme to taky podepsali
všichni jsme to podepsali
všichni jsme to podepsali
všichni jste to podepsali
podepsali


Nech mě spát

kolik pomníků je třeba postavit
nech mě být
tolik lidských řetězů je třeba sestavit
nech mě být
tolik porážek je třeba dobře pripravit
nech mě být
do tolika zlých snů se ještě musím probudit
nech mě být

jsem jenom fotograf
jsem jenom fotograf
jsem jenom fotograf
jsem jenom fotograf

každý je nosič a nese kousek viny
každý tiše přispěje svojí troškou špíny
a slunce svítí na trati z kočárku do hlíny
se pomějem
si zapláčem
to nebude jiný

nemůžu zůstat a nechci odejít
nech mě být
jsem jenom fotograf
nemůžu se pohnout a nechci zůstat stát
nech mě spát
jsem jenom fotograf
nechci už brečet a nemůžu se smát
nech mě spát
jsem jenom fotograf
jsem jenom fotograf

kolik patníků je třeba očůrat
nech mě spát
tolik slavných rodáků je třeba přivítat
nech mě spát
tolik bezejmenných je třeba odepsát
nech mě spát
z tolika zlých snů se ještě musím probourat
nechej mě radši spát


Normální poslední den

naposled se sešli v jednom vypůjčeném pokoji
zahřáli se v posteli a bylo jim smutno
pak dopili víno, uklidili, zamkli a seběhli dolů po schodech
a na ulici se rozešli každý domů ke svým dětem

na křižovatkách semafory dál pravidelně blikaly
samoobsluhy zavřely v šest, pršelo, tramvaje cinkaly


Nejvíc se klára těší na neděli

Emi                          Adur
nejvíc se klára těší na neděli
Cdur                        Gdur
zůstane s knížkou celý den v posteli
a otevřeným oknem vane léto dovnitř
jsou vidět vršky stromů a nebe
Emi   Adur Cdur Ddur
a vítr                               
si pohrává se záclonou
a vítr si pohrává se záclonou

nejvíc jsem se vždycky těšil na kláru
tvařila se vážně a mluvila pomalu
a zbyla po ní knížka v rozestlaný posteli
skrz nebe a vršky stromů až dolů
a vítr si pohrává se záclonou
a vítr si pohrává se záclonou

prej není nutný vyhrát
prej se stačí zúčastnit
jenomže každej by chtěl vyhrát
a někdo se nechce zúčastnit
a někdo se nechce zúčastnit

já chci být oázou
a jsem jen protézou
chci být mořem
a jsem jenom studnou
spuštěnou oponou
špinavou záclonou
ve slávě staženou
a dělám, že vím
a nevím, a nevím, a nevím
a nevím, a nevím, a nevím
a nevím

a vítr si pohrává se záclonou
a vítr si pohrává se záclonou
a vítr si pohrává se záclonou
a vítr si pohrává se záclonou

nejvíc se vždycky těším na neděli
zůstanu s knížkou celý den v posteli
a otevřeným oknem vane léto dovnitř
jsou vidět vršky stromů a nebe


Co tady jěště dělám?!

Gdur Ddur

jdu ulicí
a je deset večer
a všichni už umřeli
a policajt se mě ptá
kam jdu a proč?
vracím se domů
a dělám si vajíčka
a v televizi je hudba z respiria
bože můj
co tady ještě dělám
co tady ještě dělám
co tady ještě dělám
co tady ještě dělám


Až natáhnu bačkory

až natáhnu bačkory a sednu před bednu
z tajné skrýše vyndám tepláky a naliju si z flašky do sklínky
v pokoji zavoní kouř, slané tyčinky a mandle
je tma, válím se v křesle a nikdo po mě nic nechce

až natáhnu bačkory a sednu před bednu
z tajné skrýše vyndám tepláky a naliju si z flašky do sklínky
v pokoji zavoní kouř, slané tyčinky a mandle
je tma, válím se v křesle a nikdo po mě nic nechce
konečně

a bedna modře hraje
a bedna modře hraje
a bedna modře hraje
a bedna modře hraje


Po kapkách (sklotel remix)

naplňuje se láhev po kapkách
a sny už leží na marách
praskají vlákna v žárovkách
zpívají hlasy v hlubinách

naplňuje se láhev po kapkách
a sny už leží na marách
praskají vlákna v žárovkách
zpívají hlasy v hlubinách


Stovky hotelů

Dmi
stovky hotelů
Fdur
stovky postelí
Cdur                       Dmi
kde jsem za ta léta spal
stovky rozličných
pódií
kde jsem za ta léta hrál

na stech nárožích
mnoha měst
plakáty nám visely
stovky milníků
kolem cest
jsme za ta léta míjeli

v dobách pravěkých tyhle muziky
každý z nás měl co dům dal
bedny z rádií
a draťáků
sám si doma letoval

s károu prastarou
a svou kytarou
nikdy nevím, co bude dál
asi budu hrát
pro všechny
dokud mi to za to bude stát