Dole (napsal Radek Vašek)
kamenná propust
a voda pořád dolů
ještě tu stojíš
a už nejste spolu
nahoru voláš
a voda pořád dolů
tam kde jsi stál
je někde tam vzhůru
zoufale zoufale voláš
a už taky dolů
a už taky dolů
(1985)
Nebreč je to jenom film
kdo dýchá plícema je vůl
řekla ryba
plavem v tom všichni
kdo dýchá plícema je vůl
řekla ryba
plavem v tom všichni
nebreč, je to jenom film
spláchnutý sny a propocený noci
záběry na lidi, kteří po nádražích
čekají na vlak co už dávno odjel
bodří statisté v hlavních rolích
tisíce děkovných dopisů
nuda, kecy, tvoje hromádka krivdy
tak vyhoď to!
nebreč, je to jenom film
(1985)
Podívej se ven
ó, jaký báječný ostnatý drát
mluvíš jako bysme měli
ještě spoustu času
pořád mi unikáš
s nejistým pohledem
ale sakra!
tak podívej se z okna ven!
podívej se ven!
podívej se ven!
podívej se ven!
podívej se!
a ty pořád mluvíš
jako bysme měli ještě spoustu času
a motáme se kolem sebe
s úsměvem na rtech
uhýbám střepinám
vrah se raduje
v porotě jsou myši
a furt jenom prší a prší a prší
a já čekám
kdysi jsme chtěli dovnitř
a dnes nemůžeme ven
asi už je pozdě
ale skončíme spolu jestli chceš!
a ty pořád mluvíš
jako bysme měli
ještě spoustu času...
podívej se ven!
podívej se ven!
podívej se ven!
podívej se!
(1985)
Myslej to dobře
myslej to dobře
na všechno maj radu
myslej to dobře
když radu tak zezadu
když radu tak zezadu
když radu tak zezadu
myslej to dobře
všechno dělaj pro nás
myslej to dobře
když o nás tak bez nás
když o nás tak bez nás
když o nás tak bez nás
myslej to dobře
myslej to dobře
myslej to dobře
myslej to dobře
(1986)
Nevadí (Jiří Fiala)
když je ti špatně
když se ti nedaří
když fréza hučí
řekni si to svý:
nevadí! nevadí!
zase bude líp!
zase bude líp!
zase! zase!
bude! bude!
líp! líp! líp!
když je ti dobře
když se cítíš fajn
když špona letí
řekni si to svý:
nevadí! nevadí!
zase bude hůř!
zase bude hůř!
zase! zase!
bude! bude!
hůř! hůř! hůř!
hůůůůůůůř!
A ty taky
stojím u okna
a dívám se ven
přes ostatní paneláky
jak zapadá
rudé slunce za nádraží
modré nebe tmavne
za chvíli bude noc
plná smíchu z hospod
plná smíchu z letního kina
půjdu se projít
zakouřit si
možná se stavím
někam na pivo
a přes ostatní paneláky se dívám
jak zapadá
rudé slunce za nádraží
a samota mi tluče kladivem
uvnitř hlavy
a samota mi tluče kladivem
uvnitř hlavy
a ty taky
a ty taky
a ty taky
(1986)
Chci víc (Martin Knor)
chceš víc než ti můžu vůbec kdy dát
a už mě nebaví říkat to co slyšet chceš
a už mě nebaví říkat to co slyšet chceš
chci víc než ti můžu vůbec kdy dát
chci víc než ti můžu vůbec kdy dát
(1985)
Motýl
na stole ve sklepě
v tlusté vrstvě prahu
ležel motýl
kdysi snad barevný
a zrezivělá plechovka
přítomna tamtéž
nemohla se dosytosti vysmát
tomu motýlovi
tak jsem ji vzal
a okno jsem rozbil tou plechovkou
a oprášil motýla v paprsku světla
a on se mi rozpadl v dlani
a on se mi rozpadl v dlani
a on se mi rozpadl v dlani
a on se mi rozpadl v dlani
(1986)