Na bělehrad!

někdy je mi do pláče
vždycky si to odskáče
poctivej trouba
měkkej jak houba
jako jsem já
a nebo ty

já jsem nic
dělám ve fabrice
lepím tam
krabice

ale tohleto vím
a co vlastně vím?

že jsem nic
dělám ve fabrice
lepím tam krabice
za peníze

a tohle všecko vím

kdo umí žvanit
nemusí makat
stačí že kecá
může se flákat

chodit do klubu
sběračů metálu
nešetřit hubu
hlavně ne postaru
hrdě a směle
kupředu běžet
až někam tam
kde záda ztrácí
svý slušný jméno

kdo umí žvanit
nemusí makat
stačí že kecá
může se flákat

(1988)

V přízemí na zemi

v přízemí na zemi
v černém pokoji
na tlustém chlupatém koberci
s pohledem upřeným na špinavý strop
s pohledem utopeným ve tvých očích

v přízemí na zemi
v černém pokoji

za oknem voda padá
sedím sám
a jen se v sobě sťourám
a už mě to taky pěkně sere
odnikud nikam
a pořád pryč
a najednou vstávám
a proklínám
hloupý a zbytečný den

v přízemí na zemi
v černém pokoji

s tebou a přece tak sám
s tebou a přece tak sám
s tebou a přece tak sám
s tebou a přece tak sám

Zrada

zrada je meč broušený na dvou stranách
ten meč se kývá kývá se sem a tam
a jestli dopadne na tvoje záda
zítra se vrátí a zasáhne toho kdo zradil

(1988)

Nuda (Ivo Chmelař)

nemám zájem v noci bloudit ulicemi
a hledat štěstí v slepých uličkách
nechci zas a znova poznat co je nuda
dívka v černých jarních lodičkách
chceš mě mít v hrsti donekonečna mě svádíš
chytáš mě za ruku před kinem
tak abych udělal i něco pro své zdraví
ředím si ostravský vzduch nikotinem

vymýšlím si nesmyslné povídačky
jen abych nemusel za tebou
nevěřím že chodíš nočním městem plačky
vždyť budoucnost máš celou před sebou
schovávám se v sobě a děsím se toho
že se třeba jednou neminem
tak abych udělal i něco pro své zdraví
ředím si pražský vzduch nikotinem

(1988)