Dveře do pokoje

Dmi                      Cdur Bdur Gdur Fdur Cdur
dveře do pokoje
nikdo už nepřijde
večeče na stole
vteřina bez konce

Dmi              Cdur Bdur
už se bavím jen
Gdur      Fdur Cdur
se svojí stolní lampou
posledním zdrojem
světla
je žhavá jako já
už se směju jen
když vedem těžké bitvy
společně s otvírákem
skrze rez zuby se zubí
skřípe to
skřípe to
jako když se směju já
na stěně hodiny
dávno čas neměří
světlo nebo tma
na tom už nezáleží
na stěně hodiny
dávno čas neměří
světlo nebo tma
na tom už nezáleží
už se toulám jen
ve svojí hlavě
nebo jen tak
pokojem
už se vracím jen
do svojí hlavy
nebo jen tak ...

Dmi                      Cdur Bdur Gdur Fdur       Cdur
dveře do pokoje                      jsou otevřené dokořán
nikdo už nepřijde nezbude než usnout sám
večeře na stole za chvíli bude studená
vteřina bez konce ... za oknem vesmír
v těle se duše rozpíná

Malý obr aneb Jako letadlo

Ami                   Fdur               Ami                      Gdur
tak už jsem asi velký už mě hlava bolí každý den
už nekoukám vpravo vlevo
v nekonečné honbě za žvancem
tak už jsem asi velký a nemám čas na blbosti
urvat sehnat nenechat se odřít to jsou teďka moje starosti

Cdur Gdur Ddur Fdur
jako letadlo    -    odletět!
jako letadlo    -    zmizet!
jako letadlo    -    odletět!
jako letadlo!

Ami                     Fdur    Ami                            Gdur
tak už jsem asi velký a stejně nevím vůbec nic
akorát se tvářím jako světák místo abych strachy křičel z plných plic
tak už jsem asi velký už jsem se to naučil
snad to ani jinak nejde snad můj život ještě neskončil?!

Cdur Gdur Ddur Fdur
jako letadlo    -    odletět!
jako letadlo    -    zmizet!
jako letadlo    -    odletět!
jako letadlo!

Tenkrát na východě

všichni ti lidé okolo křičeli
a dávali mi dobré rady do života
a ona byla tak tichá
a ona byla tak tichá

rádio řvalo kombajny hrčely na polích
za hlasitého pochodování
a ona byla tak tichá
a ona byla tak tichá

okenní tabulky drnčely
telefóny zvonily a chřestily
psi nervózně poštěkávali
a slunce svítilo zeleně
bagry nám razily cestu vpřed i zpět
tribuny mávaly průvody tleskaly
a štěstí páchlo všude kolem
a lepilo se na boty jako bláto

tehdy jsem bydlel na nádraží
a vlaky nikam nejely
vyhříval jsem se na lavičce
a ona seděla vedle mě
a ona seděla vedle mě
a ona seděla vedle mě
a ona seděla vedle mě

všichni ti lidé okolo křičeli
a dávali mi dobré rady do života

Ve skutečnosti

můžu se tě dotknout kde chci
tolik jsem si to přál
snad stačí jenom zhasnout
tolik jsem o to stál
můžu se tě dotknout kdy chci
tolik jsem si to přál
snad bude lepší mlčet
a nechat včechno padat pomalu dál

ve skutečnosti ryby plují vzduchem
ve skutečnosti bývá čtverec
ve skutečnosti žádná cesta není
ve skutečnosti zbývá jenom trní
a tma

můžu se tě dotknout kde chci
a už jsem na to zapomněl
snad stačí jenom zhasnout
abysem znovu chtěl
můžu se tě dotknout kdy chci
tolik jsem si to přál
snad bude lepší mlčet
a nechat všechno jako doteď
padat pomalu dál

Otčenáš

továrna stroje
kasárna tvoje
dva černé svetry
marsky a petry
do bistra na preso
čekání na eso
a žádný Bůh není
jen psi zuby cení

továrna stroje
kasárna tvoje
ohýnek na sněhu
život bez příběhu
na krku závaží
hotel a nádraží
a žádný Bůh není
jen psi zuby cení
otče náš otče náš ty nejsi na nebesích
tak kde teda jsi?!
otče náš otče náš ty nejsi na nebesích
tak kde teda jsi?!

továrna stroje
kasárna tvoje
není kam uhnout
jen si tak trochu přihnout
ohýnek na sněhu
život bez příběhu
a žádný Bůh není
jen psi zuby cení

otče náš otče náš ty nejsi na nebesích
tak kde teda jsi?!
otče náš otče náš ty nejsi na nebesích
tak kde teda jsi?!

říkají lidé že Bůh je všude
v každý nábojnici
v každý popelnici
v každým vrahovi
a v každé válce asi jo!
asi jo!

otče náš otče náš když nejsi na nebesích
tak kde teda jsi?!
otče náš otče náš když nejsi na nebesích
tak kde teda jsi?!

otče náš! otče náš!

Po kapkách

naplňuje se láhev po kapkách
a sny už leží na marách
praskají vlákna v žárovkách
zpívají hlasy v hlubinách

zloděj se stal obchodníkem
Romeo sňatkovým podvodníkem
babička s chutí sežrala vlka
básník by básnil a už jenom plká
v kalendáři otočil další stránku
čas pomalu zavírá poslední branku
kapka po kapce hladinu čeří
moci tak aspoň sám sobě věřit

naplňuje se láhev po kapkách
a sny už leží na marách
praskají vlákna v žárovkách
zpívají hlasy v hlubinách

Však jednou budu taky mladý!

přišli jsme tam až pozdě v noci
a všechny flašky už byly prázdný
a žádný místo už nebylo čistý
a všem už bylo všechno tak trochu jedno

stáli jsme uprostřed místnosti
a dívali se na ty nahý zadky
a jedině co se dalo dělat
bylo rychle zmizet zpátky
jěště jsme stihli půlnoční vlak
ale bylo to opravdu jen tak tak
ve vlaku byla tma ty & já a zima
bylo nám divně a bylo nám prima

však jednou budu taky mladý
však jednou budu taky
však jednou budu taky mladý
však jednou budu taky

přicházím všude a na všechno trochu pozdě
přicházím všude a na všechno trochu pozdě
přicházím všude a na všechno trochu pozdě
trochu pozdě    trochu pozdě

však jednou budu taky mladý
však jednou budu taky
však jednou budu taky mladý
však jednou budu taky

Něco jede...!

po kolejích času blíží se drezína
zalepený okna kouří se z komína
po kolejích času blíží se drezína
zalepený okna kouří se z komína

z cestujících vidět jsou
jen černé siluety
v srdcích se vlny dmou
ohýnek cigarety

po kolejích času blíží se drezína
zalepený okna kouří se z komína
po kolejích času oblázky cestují
omleté životem na konečnou směřují

Chtěl bych

chtěl bych zas jednou vidět
jak jsme tancovali kdysi na bále
chtěl bych zas jednou vidět
ještě ne světlo ještě ne tma
chtěl bych zas jednou vidět
když jěště všechno bylo před náma

já vím že to nejde
já vím že to nejde
já vím že to nejde

chtěl bych zas jednou vidět
jak jsme tancovali kdysi na bále
chtěl bych zas jednou vidět
tehdejší světlo tehdejší mraky
chtěl bych zas jednou vidět
sebe a taky tebe

já vím že to nejde
já vím že to nejde
já vím že to nejde

já vím
já vím
já vím
já vím

Radost až na kost

vysušíme pouště a zavodníme řeky
všem otevřeme dveře do klece
umlčíme ryby a znehybníme skály
přinutíme ledy aby zmrzly
zahalíme mlhu a rozjasníme zář
vysušíme pouště a zavodníme řeky
všem otevřeme dveře do klece

radost až na kost
skladiště omylů
radost až na kost
skladiště omylů

r.a.d.o.s.t.a.ž.n.a.k.o.s.t.
r.a.d.o.s.t.a.ž.n.a.k.o.s.t.

skladiště omylů
skladiště omylů
skladiště omylů
skladiště omylů

radost až na kost
radost až na kost

U vedlejšího stolu

Ddur              Emi
u vedlejšího stolu
Ami         Cdur
pije čaj a kouří
   Ddur
a sedí tam sám

u vedlejšího stolu
došly mu prachy došla mu nálada
a sedí tam sám

u vedlejšího stolu
a má už jenom
jedno přání

u vedlejšího stolu
hned vedle tebe
jedno přání
zmizet někam do prdele